VI. Kdybyste, vy oblakové skvělí,

Kdybyste, vy oblakové skvělí,

den a noc jen mezi námi dleli,

ztemnělo by vaše čelo jasné:

vždyť v tmách našich paprsk štěstí hasne.

Oblakové rychlí, poletaví ptáci,

kdybyste vy znali naši lidskou práci,

naše sny a touhy, boje naše:

umdlela by rychlá peruť vaše!