VI. My jsme zahradnici

My jsme zahradnici

V podunajském kraji –

Pod kopitem našich koňů

Růže vykvétají.

Růže, jak se rdíte,

A jak se kouříte,

Běda, běda každé zemi,

Kde vy se jevite.

My jsme hudebníci,

Z dálky cestujeme,

Přede sesnutím Uherska

Zpěv mu věnujeme.

O hlasité znění,

Ty jsi děsné hřmění,

Hudbo, toužíme už sami

Po tvém dokončení!

Hej my jsme rybáři,

Loviti umíme

Udicemi a sítěmi,

Zde se vyznačíme.

Přes Uhersko celé

Táhneme své sítí –

Ha rybyčky, nemůžete

Nijak nám ujíti.

Hej my jsme myslivci –

Litou zvěř honíme,

Bohdejž ze Slovanských krajin

Vlky vyhubíme.

Hej to je běhání,

Marné vzdorování –

A pak co jen pata stačí,

Haha utíkání!

A my jsme hvězdáři,

Hvězdám rozumíme,

Velkou krvavou kometu

Na nebi vidíme.

Arciť světu hrozí

Kometa bloudící – –

Ale je to hvězda lichá

Už shasínající.

Hej my jsme kozáci,

Veselí junáci,

Přitáhli jsme do Uherska

V hejnech jako ptáci.

Máme jako čápi

Špičaté zobáky –

Haha, bude pamatovat

Maďar na kozáky! –

Mikuláš nás poslal –

Mikuláše znáte,

Haha, strach před Mikulášem

Od dětinství máte.

Slyšte naše zvony,

Slyšte hromy naše –

Budete zpomínat na nás

A na Mikuláše!