VI. Na Hostýně

By Vincenc Furch

Na Hostýně

Srdce moje se otvírá,

Blaho hlubokého míra

Táhne v duši mou,

Anjel nade mnou

Perutě své rozprostírá.

Na Hostýně

Nejvroucněj se modlím k Bohu,

Nejdéle zde klečet mohu

V tichém modlení,

Zde u vidění

Tuším života úlohu.

Na Hostýně

Mění se má bytost celá,

Zde já prost jsem všeho žela,

Blažený zde jsem,

Zde ve srdci mém

Plane míru hvězda skvělá.