VI. Nechať proto drůbežního moru

Nechať proto drůbežního moru

Čmelík nějaký se nebojí,

Když tu krotkou znělku připojí

Ke své sbírce cizopanských vzorů.

Kdo se přede lží má na pozoru,

Ten si pravdu lehce osvojí,

I když do srdce mu zakrojí

Ostrým slovem pravda bez příkoru.

A když čmelíkům se líbí sláva

Sádlo tučných kuřat hryzoucím,

Proč by kuře nemělo k ní práva?

Nuže, když ty znělky vyloučíte

Z čítanek svých v čase budoucím,

Zplesám, že v mém sádle nehnízdíte.5