VI. Nikdy nedala mi moje matka

Nikdy nedala mi moje matka

v kleci vězniť malé ptáče,

marná o tom bývala s ní hádka,

děla: „Máti pro ně pláče!“

A hned sama po takové řeči

na svobodu pouští ptáka –

„Leť, ať matka nemá o tě péči,

vylétni si nad oblaka!“

Synu, hleď, ať čin tvůj neporaní

žádné srdce, byť i bylo ptačí;

všechněmi máš hnouti k milování,

nikoho však nepřivésti k pláči.“