VI. Plavba.

V člun vlny divě stříkají a bijí.

Pan senátor však vyrušit se nedá

a dál čte noviny. Choť jeho bledá

se laská s dětmi, seasick kloní šíji.

Zpěvačka naše veselá a snědá

se směje, čím víc vlny houpají ji;

můj přítel doktor trpí nostalgií

a dcerka jeho hladem. Všem nám zvedá

vtip profesorův humor. V zátočinu

vjel člun, kde olej z rozmariny pálí

a svatojanský chléb nám skýtá stínu.

Jak v prostých sklenkách rudě víno plane

a od rožně jak rybky voní z dáli,

na dlouhých dřívkách hustě napíchané!