VI. Podzim je zde a krátký den,

Podzim je zde a krátký den,

svět jak by k spaní byl odstrojen.

Již širý kraj zhnědnul a hory jsou

jak holé zdě,

a vzpomenuv jara nevíš víc,

nač bylo zde.

Zkouším si myslet jaro zpět –

těžký je myšlének zpětný let!

Kdo uhod by němém tom o lese,

že zpěvem zněl,

kdo o nahém keři trnovém,

že růže měl?

Zimavá třesoucí se zář

pobíhá přes země ztichlou tvář.

Já sleduju zrakem ty záchvěvy

a dýchám chlad,

a duší mou chvěje otázka:

byl jsem já mlád?