VI. PTÁK UVAŽUJE O SVÉ MLUVĚ.

Co říkám ti, kam se kácí?

Má pravda, již vejmeš, už není má.

Cizí řeč mají ptáci,

člověk jí nevnímá.

Můj chvalozpěv se ti ztrácí,

neb zákon nám brání pět člověku.

Míjí se lidé a ptáci

od věku do věku.

Co vyslovím, kam že kráčí?

Jak sdělím se příteli-člověku?

Výparkem času řeč ptačí,

dědictvím po reku.