VI. Snad mnohé bouře ještě budou hřmíti

Snad mnohé bouře ještě budou hřmíti

nám nad hlavami – přijdou, přejdou, minou,

a kdysi v dobu příští, lepší, jinou

my jiné, lepší pozdravíme žití.

A přijde den, kdy v každém srdci vznítí

se láska k Té, jež dnes – i naší vinou! –

se chvěje o své příští dny, jak šinou

se v kolotavém času vlnobití.

A přijde den, kdy vzpomínati budem

všech zašlých utrpení – kéž nám přáno,

by vzpomínky nás nebodaly studem...

Kéž smíme potom s volnou, hrdou skrání

pozdravit krásné, slavné české ráno

dne onoho, jenž je dnem Zmrtvýchvstání!