VI. Ty malé, milé pomněnky,

Ty malé, milé pomněnky,

jak divně na mne hledí, –

snad i v těch malých kytěnkách

ta velká láska sedí.

A nebo tichý dojem svůj

z těch krásných očí vzaly,

jež lásce mne kdys učíce

si se mnou zaplakaly.