VI. Ty víš, proč rád se vzdávám plesu,

Ty víš, proč rád se vzdávám plesu,

Kdy pučí v nově sad i háj,

A zelená se roucho lesů:

Jeť doba lásky – mladý máj.

Ty také víš, že ze všech znění,

Jež nám přináší vesna v jev,

Mně nade zpěvy ptactva není:

Jeť mluva lásky – jarní zpěv.

Ty také víš, že mezi kvítím,

Jímž vesna vnadí lidstva hled,

Kdy růži zřím, nejvíce cítím:

Jeť známka lásky – růže květ.

A nyní pohleď kolem sebe:

Ta země krásná jako ráj,

A nad tebou to modré nebe...

Vše provolává zkvětlý máj.

A nejluznější máje zdoba –

Slavíčka zpěv a růže květ,

Už nás pozývá sládce oba,

Obejmout láskou celý svět.