VI. V Zakarpatské zemi nelze déle

V Zakarpatské zemi nelze déle

Žíti davu Slávů pohromadě,

Jinak zhyne při zmatku a hladě

V také tísni pokolení celé.

Vystoupiv Čech statný v jedněch čele,

Vece: „Uzavříno v bohů radě

Vyhověti velké této vadě;

V jejich vůli důvěřte se směle.“

Za třetí tam řekou v nedalekém

Kraji chtí nám zemi dáti jinou,

Vínem tekoucí, medem a mlékem.“

Volá lid: „Veď nás do vlasti nové,

Odkud nám tak velké slasti kynou

A kde lepší nastanou nám dnové.“