VI. Všude kam se okem hodí,

By Vincenc Furch

Všude kam se okem hodí,

Protisada na světě,

Ze zimy se jaro rodí,

Z trní růže vykvěte.

I hřbitov se jak zahrada

Převeselo zelená,

A ranní, jak když zapadá,

Slunko se začervená.

Ducha nebe vábí k sobě,

Tělo zem drží v porobě,

Musí člověk válku vest!

Čeká-li ho prohry trest? –