VI. Vy stromy, v lesy spolčené,

Vy stromy, v lesy spolčené,

vy kamarádi švarní,

na všechny spusťte nástroje

a zahrajte nám jarní.

Tak po přátelsku veselou,

jak čerpáte ji právě,

když roznášejí prameny

tu zeleň po doubravě.

Tak po mladicku lahodnou,

jak kapete ji v číše,

jež každé kvítko nastaví,

že pěknou vůní dýše.

A v teplém hrajte oddechu,

jak z pravé písně vane,

kdy každý, kdo jen uslyší,

má srdce dotýkané!