VI. Zda vyčetl jsem všecko z tvojí pósy,

Zda vyčetl jsem všecko z tvojí pósy,

co obr nad Sekvanou vtělil do tě?

Zda myšlenku jsem urval Jeho hmotě?

Tak mohou kolem jít a ptát se mnozí.

Tak v shonu, víru všední denní prósy

se tyčíš, balvane, a v každé notě

tvé písně zpívá touha po životě,

nechť mrtví bozi a nechť osud hrozí.

Moderní sfingo! – rozhrnuj plášť těžký,

pod kterým úpíš, vzepni skleslé týmě,

vždy vavřín patří ti a kahan kněžky.

Však nezoufej! Tvé jest i naše břímě,

bol stejný tuhý sval i píseň zpívá,

a vytrvalým pouze sláva zbývá...