VI. Ó žij, ó žij, ty růže moje tklivá,

By Emanuel Miřiovský

Ó žij, ó žij, ty růže moje tklivá,

a štěstí buď ti žití po celém;

má láska taky věčně bude živa,

až dávno budu v zemi popelem.

Jen jednu vyroň slzu za mé žaly,

a nech ji padnout tuhé do hlíny,

do níž mne s chladným srdcem pochovali –

jen jednu slzu, povzdech jediný!