VI. Žiju v jisté tuše:

Žiju v jisté tuše:

v boží dlani kdesi

dlely naše duše

svorně stín a stín.

Zhlížely se v sobě,

stejný bol jich, plesy...

rozlétly se obě

v božské vůle kyn.

Třicet a víc roků

hledaly se, nyly,

konečně se slily

v letu náhodou.

Nediv se již více,

že se pozdravily

jak dvě blýskavice

v kosmickou noc tmou.

Teď již spolu jdou...