Vichr nade krovem hučí,

By Jan Neruda

Vichr nade krovem hučí,

truchle, bolně hýká,

zoufale, jak zdravý člověk,

jenž se umřít zvyká.

Nevím, proč se při těch zvucích

prsa moje ouží,

co mne ve vzdechu tom bolí

a co mne v něm souží.