Vidění noční.

Já jsem jak živ nevěříval v duchy,

A všeliké sny a noční vidění

Jsem držíval jen za pouhé mámení.

A protož vám pravím – bůhtěživ! –

Nevěřil bych ani tento div,

Kdyby se to bylo snad jinému stalo,

Co mé vlastní oko včera uhlídalo. –

Bylo právě večer po klekání,

Když jsem kráčel po zahájské stráni,

A myslil jsem sobě brzo na to, a zas na to,

Jakby na mne – já řku, kdybych našel zlato –

Hezké holky braly,

A mne i se zlatem věrně milovaly,

A tak dále – –

Až jsem přišel k skále.

Dobře tedy; ale co se nestalo?

Strašidlo jakés mne potkalo,

A tu, kam bych šel? se optalo.

Já pak: „Nevím ani sám!“

V odpověd mu dám;

Neboť hrůza tak mne pojala,

Že mi na odpověd ani myslit nedala.

A vidouc to noční podoba,

Za ruku mne vzala,

A jak následuje mluviti se jala:

„Neboj se mne; já jsem osoba

K tobě slána přímo s nebe,

Abych na osudné místo vedla tebe.

Vidíš tamhle u černého boru

Tu vysokou horu?

As hodinka, dál tam není ode města,

Tam jde naše cesta!“

Šli jsme; všecko jakby pode námi plynulo –

Neboť sotva sedum okamžení minulo,

Byli jsme již tam.

Teď pomysletež jen sobě,

Co tu v této noční době

Oko moje nevidělo!

Moje, nevím čím, oslablé tělo

Jen se třáslo, jen se chvělo –

Byla vám tu štvanice,

Kol a kolem černé plémě sedělo,

A s kyselým smíchem hledělo,

Kterak si tu počínati bude

Statných lvů celičká rodina.

Pršela dvanáctá hodina –

A mé ucho neslyšelo nic než řev,

A mé oko nevidělo nic než krev.

I řku: „Odkud jsou ti lvové,

Že na rod svůj nedbají,

A své vlastní krutě sápají?“ –

„Ti své vůle nemají;

Jimi pouze vládnou osudové!“

Odpověděl mi průvodčí můj.

Pryč jsem chtěl; tuť on mi: „Stůj!“

Přísným hlasem povídal,

A na nos mi jakés brejle dal,

Skrz něž já když pohleděl,

Hrůzou o sobě jsem nevěděl,

Neboť místo – běda bědy!

Místo lvů jsem viděl vlastní dědy!

„Bože!“ – zvolám – „sedmnácté století!“

A v tom všecko mému zraku odletí;

Nic – jen omlžená skála

Přede mnou tu stála. –

I spěchal jsem potom domů

Mladým lesem břekovým;

Co jsem ale cestou cítil –

To vám, bratří, nepovím.