VIDĚNÍ PŘED VEČEREM

Slunce se rozlilo zlatým vínem se perlícím;

ani hroty z něj nečněly, pod hladí srovnána

minulost dávná i dnešek, sluncem pálícím

v údolí číši si zpívalo víno: hosanna!

Zlatým vínem až na kraj se plnilo údolí,

jezdec v něm utopen na koni, rohů znamení,

mužatky na koních, křikem bouřící vůkolí,

jež by i s Šárkou se propadly v slunce plameni.

Ted'je tam ticho a mrtvo jak v jezerní hlubině.

Veliké perly tmy stoupají, a teti zříš oasy,

pěšiny, potok a stromy. Ni stopy po víně.

Vyteklo z údolí slunce, v něm stínů tlum zachází.