VIDĚNÍ.

Moře poslalo mi vzdechy tajemné,

hrůzu zápasu a strašných křečí,

Srdce rozhořené mělo ode mne

a sen Duše, která před ním klečí.

Bouře trvala, a pláč se dálkou chvěl

zděšením a v nic už nedoufáním,

příboj vln na okna moje dorážel

s temných osudů mých smutným vláním.

Byla černá noc, a dvě tři hvězdy v ní

na mých oknech temně krvácely,

tiše přiletěli ptáci podivní,

jejich peruti se v oknech tměly.

A za nimi bledá jakby zasněná

zjevila se Smrt – – A stála, stála

u mých oken. – Moře ztichla ozvěna.

A já v Prázdno oči upírala.