Vidíš tu mlhu a ten stín,

Vidíš tu mlhu a ten stín,

co nad hradem se vznášejí?

V nich jednou, drahá, skrývalo

se tisíc mladých nadějí.

On vážil zlato ze země

a zdobil jím vlas nevěstin,

až přišel král jim na stopu –

hle, jak se v mlhu táhne stín.

Což byly platny slze jich!

Král vyřkl kletbu na oba; –

ty pláčeš – což ta pohádka

se naší lásce podobá?