VII. Apollo Belvedere.

Výtečnější v světě ladnou

Nenajdeme sochu žádnou

Nad tohoto krasoně.

Darmo v říši nauk bloudíš,

Druhého víc nevyloudíš

Z Belvedere Jasoně.

Jakým zrůstem stkví se tělo!

Jakby ducha v prsou mělo!

Tváře jeví vlastnosti;

Na čele se božství slaví,

Pyšně hrdost nohy staví,

Ústa plynou v milosti.

Od pat k hlavě, z lící k čelu

Lehounce tak outlý v celu

Jedinký ho obvíjí,

Tu se kroužně masem vine,

Lehounce jen k zpodu plyne,

Tratí se a pomíjí.

Dokonalost myslit nutí

Mramor že popouzí dchnutí,

Tvář že oslavuje duch.

Budoucnost se v oku jeví,

Krásu péro vypsat neví

Těla, v kterém trůní bůh.