VII. By se všechna srdce

By se všechna srdce

v perly proměnila,

co jich v širém klíně

chováš, vlasti milá;

skvěly by se jimi

hrdlo tvé a vlasy

jak májové nebe

slunečními jasy?

Ach mou duši smutek

nevýslovný halí:

Věř, těch pravých perel

byl by počet malý;

kdybys pravou perlou

každé srdce měla,

juž bysi se dávno

jak slunéčko skvěla!