VII. Bylo to v máji, ba v máji,

Bylo to v máji, ba v máji,

Když jsem já uzřel milenku svou;

Kosové pěli tam v háji

Tak vroucně, jak píseň by mou!

A hvězdy, ty leskly se hvězdy,

Jak v očích mé milenky svit;

A toužebně za noci vezdy

Teď ve slzách k nim musím zříť.

Kéž jsem já v lesky, ty v lesky

Nikdy byl nepozřel, ach!

Teď vodím nářky a stesky,

Blouzně jen v uprchlých snách!

Tam v dáli, tam v modravé dáli

Klene se rozkvětlý dol:

Tam při Luně nyvé jsme stáli

A vroucně se líbali spol.

A když jsem ji líbal a líbal,

Víry a lásky slib dal;

Se na ňadrách sněžných kolíbal

A pil z retův opojný pal:

Ach! tehdy jsem, tehdy v tom žáru

Srdce své ponořil v žel;

Od doby té s sebou v sváru

A v bolesti kruté jsem mřel.

Ó kéž jsem vás oči, vy oči,

Neuzřel v neblahý den!

Mně v bolesti hlava se točí:

Že uprchl lásky mi sen!