VII. Jak Vestálka hlídej svatý žár, jenž v ňádru ti plane,
Jak Vestálka hlídej svatý žár, jenž v ňádru ti plane,
by nezhasl, vášní severák když ve hruď ti vane,
by nezhasl, záští slinu zlou když svět na něj metá,
by neklesl jako hvězdička, když s oblohy skane.
Ten svatý žár hlídej bedlivě a majákem vzplá ti
a vykáže směr tvé lodičce tmou v úskalí hnané,
a trpíš-li v lásce, vyplač se – věř, slzy tvé stráví,
a hřešíš-li v lásce, očistou tvým hříchům se stane.