VII. Jen vytrvale, srdnatě

Jen vytrvale, srdnatě

přistupme nyní k práci:

vždyť slabi jsme a národ náš

z přečetných ran krvácí.

Jen jeden duch, však tisíc sil

na každém buďtež poli,

kde koukol vraždí osení,

kde duše mře v nevoli.

Co plavci smělí veďme lid

i bouří k blahobytu,

osvěžme jeho hlubiny

přívalem smělých citů.

Z těch hřiven dlouho pohřbených

zas těžme rukou smělou,

z nich kujme sobě pádnou zbraň

a vlasti zdobu skvělou.