VII. Již tiše, tiše vzplaň,

By Emanuel Lešehrad

Již tiše, tiše vzplaň,

ó slunce noční doby.

Nebes pláň

plá skvosty hvězdné zdoby.

Jak světlušek roj vnes

mé sny v síň milky mojí.

Vůní ples

dnes v šeři šeřík strojí.

Z mé touhy květů stkej

jí závoj sněhobílý.

Spěj, ó spěj,

než noc se k růžím schýlí.