VII. Otázka geografická.

Moji milí přátelé i nepřátelé

Velmi laskavě se na mne hněvají,

Že své písně zpívám sobě podtají,

Neb že nezpívám již ničehož nic cele.

„Každý člověk tak si lehne, jak si stele,“

Šťastní páni z teplých lůžek volají

Ani platných námítek již nedbají,

Na příklad, že větrák za větru jen mele.

Jakých větrů básník na svůj mlýn si přeje,

Nemá-li být větroplachem klassickým,

Co vždy pěje, jak mu Zefír sladce věje:

To ať porota mých soudců vyzpytuje,

Pak se vtípí vtipem geografickým,

Zdali Boreáš, zda Zefír na mne duje?