VII. Památko věku, laure věncující,

Památko věku, laure věncující,

což věčně bude slávy tvojí věst

tu zbrojnou Čingischanů věnčit pěst,

o meči pějíc píseň hlaholící?

Žoldnéřů větší ti jsou pracovníci,

jenž planou mýtí temných hvozdů klest,

by lidstvo po chodníku květných cest

kráčeti mohlo s jasnou světel svící.

Jen chrámy boří velcí světa rváči

a krví třísní nebes lilii,

vedouce v poutech člověčenstvo k pláči.

Skal pustých kruh se kolem moře stáčí,

jehožto vlny koráb rozbíjí –

pomněnka květ jen v tichých vodách smáčí.