VII. Ptáš se, proč Tě miluji.

Ptáš se, proč Tě miluji.

Ptej se ptáka, proč miluje lesy,

ptej se hvězdy, co ji k nebi věsí,

ptej se broučka, co ho v květu třímá,

ptej se nebe, proč se k zemi sklání,

ptej se srdce, proč v něm píseň dřímá,

člověka proč ještě touha jímá

po životě bědném v umírání,

ptej se lidstva, proč má svoje bohy,

ptej se všeho od země až do oblohy,

vše, čím plna zem a plno nebe,

poví Ti, mé dítě, proč miluji Tebe.