VII. Šla na pout jsi v dálavu dálnou –

Šla na pout jsi v dálavu dálnou –

ach, dávno je to již –

tam na prvních růžích mé lásky

v zahradě mládí spíš.

Na prvních ohnivých růžích –

Ač mráz mi na ně pad’ –

přec v srdci půl věku kvetou

a voní posavad.

Na prvních ohnivých růžích! –

Až v kraje, ty kde dlíš,

za tebou na pout se vydám,

zda se mi probudíš? –