VII. Slunečními paprsky

Slunečními paprsky

napršely

anemonky do lesa snětí;

plno jich na ňadrech děv,

plno jich v rukou dětí.

U kříže v cestě hoch postať štíhlá

pohlíží na cestu v lesy,

v ruce má fialek kytku,

pohlíží k děvčat směsi,

na čapce bezovou snítku;

děvčata kříži se vyhla.

Obešla velikým kolem,

ta jeho přímo šla polem;

smutně hoch za ní hledí,

rtové mu chvějí se bledí,

pod kříž svou kytici klade;

s kyticí vadno mu srdce mladé.