VII. VLASY. (X.)

Pak s černým krajem oznámení

jsem dostal. „Lina Fürstova“

a „slečna“. Pranic víc tam není.

Tak prý to sama do slova

si diktovala. Podepsáni

jsou po rozhodném jejím přání

co pozůstalí truchlící

jen rodiče a Bob. A s díky

odmítá věnec, kytici

a vůbec všecky účastníky.

Však na hřbitov na rozloučenou

jsem vypravil se jenom přec,

vrb smutečních tam zakryt stěnou

Frank stojí jako zločinec.

Hled na mě sprahlých očí mukou

a pokýv jenom trochu rukou,

tak patřili jsme z podálí,

až přišli, mrtvou ukládali

a hlasně nad ní zaštkali

a ze hřbitova zas se brali.