VII. Za nocí jasných, slyšíš kroky mé?

Za nocí jasných, slyšíš kroky mé?

A tušíš, tam že stojím pod oknem,

na prsou ruce němě sepiaté,

vysoký, bledý, v plášti šedivém?

Velikou láskou vyrostu do oken,

plášť rozhalím a uzříš srdce mé,

jak rudý měsíc plál by rozžhaven.