VIII. BŮH VE SNU.

I přišla milost ke mně, když jsem spal,

já procit’, o Tobě jsem přemítal.

O duši, kterou Ty jsi stvořil

a již tvůj zázrak s mojím tělem spjal.

Že zázrak? Vždyť já cítím, věřím,

mně jest, jako bych na Horebu stál.

To jistě veleba Tvá sestoupila

do mého snu, jak právě se mi zdál.

Tvé jméno abych mohl velebiti,

já musil z lůžka vstát, a prchnout v dál.