VIII. Což slabým zvukem struna může říci,

Což slabým zvukem struna může říci,

Kde milionův zachvácené hlasy

V velebném sboru hlaholí své jásy,

Jak mocné bouře mluva rachotící?

Má žárná píseň v skrytu šveholící

Kéž zaletí v nejdalší země pásy,

A neshubná se valícími časy

Ať k nebesům plá v moci vzrůstající!

Vždy hoří srdce zpěv Ti zpívať věčný:

Však síla zlomená Tvou velebností

Podniká darmo úkol nebezpečný.

Kde začíť mělo by v své horoucnosti,

By zpěv Tvé slávy, milosti byl vděčný,

A nezastínil lesk Tvé velikosti?