VIII.) Kryste tys mé potěšení,

By Václav Stach

Kryste tys mé potěšení,

Vím, že miluješ mne;

Vděčný za tvá dobrodiní

Jen toužím po tobě;

Láska tvá k nám tě pohnula,

Z nebe na zem stoupit;

Dobrota tvá tě přivedla

Až na kříž a umřít.

Pohanění zlolajíčné

Hříšníků bezbožných

Snášels; tvé srdce milostné

Sneslo vinu jejich;

A když reptali nejvíce

Až ku pohoršení,

Prosýls za ně svého otce,

Že neví, co činí.

Y s lotrem posmívajícým

Měls velkou outrpnost,

Právě hříšníkům bloudícým

Podáváš tvou milost;

Vy, jenž Krysta vyznáváte,

Spasytele svého,

Křesťané, snad nevidíte

Trpělivost jeho?

Učme se Krysta příkladem

Za zlé pomstu nebrát;

Šťastný sme, jestli tak budem

S nepřítelem jednat;

O Kryste lásky, místře můj,

Od pomsty odvrať mě;

Chcy nasledovat příklad tvůj,

Být podobný tobě.