VIII. Dozvuk.

By Rudolf Pokorný

Rozpjali jsme stany, zapálili chřestí –

jaké má ach člověk na tom světě štěstí!

A když oheň tábor pěkným leskem zlatil,

mnohý vypravoval, kde a kdy co ztratil!

A mnohému v oku slza maně svitla,

jak by do něho mu jiskra z ohně vlítla...