VIII. NECH MI TU CHVÍLI...

Nech mi tu chvíli dumy a ticha,

v té jistě anděl v srdce mi dýchá;

nech mi tu chvíli dumy a snů,

vždyť v té se nejblíže k tobě jen pnu!

Nech mi tu chvíli dumy a snění,

čítám v ní pouze, co bylo, co není;

nech mi tu chvíli dumy a tuch,

v té mluví nejlépe k člověku Bůh!

Nech mi tu chvíli blíže tvé hlavy,

věř, mlčení duší pokrm je pravý;

nech mi tu chvíli, neptej se dál,

jen radost vždy mluví, však němý je žal.