VIII. O lásku prosím jak o vína číši,

O lásku prosím jak o vína číši,

by v srdce moje nový život vlila

a ducha z těžkých mrákot vymanila,

jej k letu nadchla ve hvězdnatou výši.

Ach zarmouceně tyto řádky píši,

má ruka chví se, ač vždy jindy čilá –

tvá láska, dívko, by mne uzdravila,

v ráj změnila by moji chudou chýši.

Má spása, dívko, v lásce tvé se skrývá –

Což neznamenáš, krásný obraz tvůj

vždy hlouběji že se mi v srdci vrývá?

Jen tebou vyjasní se život můj,

a jako moře vzbouřené se stiší –

ó, učiň skutkem, oč ti tuto píši!