VIII. Památka.

Pomnění na chvíle blahem věnčené

A na útlých dob těch vrstevníky

Milým vždy zůstává duši šlechetné,

Anaž vniká v duchovní pomníky;

Tu maličkost, jindy třeba povržená,

Kteráž pomnění to blahé vzbuzuje,

Arciť nám co památka vždy drahá je.