VIII. Švarné dítě, tmavozraké! –

Švarné dítě, tmavozraké! –

Však jsme byli dobří známí,

do hospůdky zvábila mne

dobrým vínem, hubinkami.

Teď se ale mračí na mne.

Proč? – se táži. – „Však vy víte,

ničeho že ve svých písních,

povídavý, nesmlčíte.“