VIII. TOSKA. (VII.)

Jindy vzali

můj ruský slovník. Četli slova

i přiložený švábský význam.

A vhloubali se do krás řeči

i Turgeněva citovali,

jak oslovuje ruský jazyk...

Jak všecko ustoupiti musí

před plnou mateřštinou jejich!

Řeč plastická, řeč hudby, básní,

řeč mohutná, jak ruská země,

řeč důvěry a hrdé síly!

A oni se zde potýkají

s tou švábštinou a lidem jejím!

Voloďa učí u Berlitze,

Lizočka též má řadu hodin –

však jaké trmácení celkem

a jak má býti za rok, za dva?

A je to život? Stojí za to

pak vůbec žíti?...