Víla a matka.

Hrálo děcko u potoka,

hrálo si,

víla na ně pohlížela

z rákosí.

Přišla matka sem a děcko

líbala,

a víla se smutně na to

dívala.

Vzdychla si: „Ach! jak ta matka

šťastná je!“...

a zvolna se ubírala

do háje.