VÍM...

Vím, ženy, jež jsme do náruče brali,

jsou z krve našich vlastních snů a vin,

a muži, které vy jste milovaly,

jsou nezachytitelní jako stín.

Vím, horce objati jdou muži, ženy,

však slepé prsty temnem tápají;

my nechápáni a vy nezjeveny,

se honíme jak v mátoh mumraji.

Vím, duši urvat chcem a převtěliti –

a kdykoli ti šeptám: mám tě rád,

tep světa cizího mé srdce cítí

a smutek, že se nemůžeme znát.