Ó vím to, vím, tys také vinu nesla

Ó vím to, vím, tys také vinu nesla

těch bouřných vln, z nichž věštec Bresciánský

svůj ducha maják vznesl velikánský

a vůle svojí okovaná vesla.

Když tebou veden kácel knížat křesla,

kdys Gherardo, ten apoštol parmánský,

by v podíl bídě sbíral statek panský,

než v šílení mu vzletná duše klesla.

Tys byla to, jež ondy Adamity

v děs vypěstila zrádně z Táboritů,

že v srdcích mnili věnec pravd mít svitý.

Proč nepovznášíš mysli k nebes krytu?

Proč lidstva krev vždy v příboj bouříš lítý

a spory živíš v srdce jeho skrytu?