VÍM, ŽE JSI.

Vím, že jsi.

Kdybys nebyla,

noc by se pod vlastní tíhou do temnot zřítila,

a já bych na křižové cestě pod srdcem svým kles

a nevstoupil do nebes.

Vím, že jsi.

Kdybys nebyla,

i nejchudší vůně by srdce mé zabila,

a úsměv můj byl by jak žebrák, jenž klečí na nároží

– ejhle, syn boží!

Vím, že jsi.

Kdybys nebyla,

každá ruka by trnovou korunou čelo mé ovila,

a já bych rukama lásky lásku svou zardousil,

by nikdo už živého z hrobu nevzkřísil.

Vím, že jsi.

Kdybys nebyla,

z nejhlubší bolesti touha má tebe by stvořila,

a hvězdy bych přinutil, by očima tvýma se staly

a nad duší mou vyhnanou zaplakaly.