VÍM, ZEMŘE STOLETÍ...

Vím, zemře století jak stařec churavý,

a budou nádherné a velkolepé řeči,

tak s řády na prsou a věnec u hlavy

kmet bude zdáti se snad velebnější, větší.

Však nezemřeme my, jen přešlý právě čas

se k věkům uloží. V nás poroste však dále

to staré století, jak echo bude v nás

se stále ještě rozléhat až k smrti neustále. –

Zdědíme jeho bič a touhu po zisku,

lesk zlata, hodností a víru v úpadku,

a káru umění uvázkou na písku,

dnů nervosu, řev vojny, lněnou oprátku!