Vinný kmen.

Já, váš Mistr Pán, kmen vinný jsem

A můj Otec nebeský jest vinařem;

Vy pak, učeníci moji, vy jste ratolesti,

A máte vždy hojné ovoce a dobré nésti.

Každou ratolest,

Ježto sice při mně jest

A ovoce nechce nésti,

Nebeský můj Otec odřízne a sklestí.

Úrodnou však ratolest,

Jež rok po roce

Nese ovoce,

Nebeský můj Otec čistí, ovazuje

A s všelikou láskou opatruje,

Ovoce by hojnějšího mohla nést.

A vy milí, kteří řečmi mými,

Jež já mluvil, a vy v srdce brali,

Jste se stali

Ratolestmi již očištěnými:

Hleďte, bděte,

Ať vždy ve mně, ať vždy se mnou zůstanete,

Neb beze mne učiniť nic nemůžete!

Však to znáte, ratolest

Ovoce že nemůž’ nést,

Na kmenu-li nezůstane,

Ze šťávy se živíc požehnané.

Ratolest, jež kmenu odcizena,

Odlomena jest a povržena,

Uschne, a jak bodláčí a hloží

Lidé seberou ji a na oheň vloží,

Na oheň ji vrhnou, a v něm shoří.

Nechcete-li shořet a hynouti v hoři:

Hleďte, bděte,

Ať vždy ve mně, ať vždy se mnou zůstanete:

Nebo já kmen pravý, kmen vinný jsem;

Blaze tomu, kdo je ve mně a já v něm!

A vy zůstanete ve mně, zůstanete se mnou,

Oživení mocí lásky mé tajemnou,

Pokud moje slova

Každý ve své duši věrně schová,

A dle toho, co má láska velí,

V lásce upraví svůj život celý.

Tehdy, já kmen vinný ježto jsem,

Se svou láskou zůstávati budu v něm

A on co úrodná ratolest

Ovoce vždy hojné bude nést.

A můj Otec, vinař s nebe,

Úrodné a vděčné ratolesti,

Ježto nemůže nic sama z sebe,

Dá, by ovoce vždy více mohla nésti.